Český rozhlas | Kvůli změně klimatu vědci hledají nové zemědělské plodiny. Dařit se bude vínu

Desítky tisíc druhů rostlin jsou jedlé, pěstujeme jich ale jen pár set. Vědci se teď snaží kultivovat nové kvůli změně klimatu. K úspěšnému zdomácnění rostlin před 12 tisíci lety přispěly chutné plody a schopnost růst na poli.

Pšenice, rýže a kukuřice se dnes starají o obživu poloviny lidstva. Pouhých 15 druhů plodin nám dodává 90 procent kalorií. Vědce proto zajímalo, co k tomu přispělo.

Rozhodující byla schopnost přizpůsobit se změně prostředí a malý počet genů, které nahrávají kultivaci. „Musí být snadno pěstovatelné a skliditelné,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus rostlinná bioložka Fatima Cvrčková.

„Akumulují víc mutací, z nich některé ale třeba zvyšují výnos nebo odolnost,“ přidává další předpoklady zdomácnění rostlin rostlinný biolog David Kopecký.

Nabízí se otázka, proč ke klíčovým plodinám pro lidstvo nepatří také brambory. „Ohrozil je jediný parazit,“ uvažuje Fatima Cvrčková s poukazem na hladomor v Irsku v 19. století, který způsobila plíseň bramborová.

Klimatická změna zhoršuje poměry v zemědělské krajině. Z pohledu vědců je možné, že obilnářskou oblastí se místo Jižní Moravy stane Vysočina.

Při hledání nových plodin či odrůd by mohly posloužit klimatické modely. Farmářům pomůžou odhadnout, jakou perspektivu mají za několik desítek let.

Některým plodinám ale změna klimatu nahrává. „V České republice jsme schopni vyrobit velmi kvalitní červená vína,“ dodává Kopecký. Podle něj se můžeme těšit na vína kvality Itálie nebo Španělska.

Co rostlinám usnadňuje stát se zemědělskými plodinami? Jak rozdílně čerpají vodu? Může vhodná DNA zlepšit jejich odolnost? Debatují rostlinní biologové Fatima Cvrčková a David Kopecký, spoluúčinkuje herec Roman Štabrňák.