Mláďata ptáků se učí už před vylíhnutím, jinak by zemřela
Možná se to zdá poněkud drsné, ale rodiče některých druhů australských ptáků by skutečně své mládě, které se ještě ve vajíčku poctivě neučilo, nechali vyhladovět. Jedná se o mechanismus, kterými se brání proti hnízdních parazitům, jako je například kukačka.
Vědci tento jev pozorovali nejprve u modropláštíka bělokřídlého (Malurus leucopterus). Ten svým potomkům počínaje 10. dnem od snesení vajíček začne až pětkrát za hodinu zpívat svůj trylek. Ten je originální pro každou rodinu.
Skutečně se mláďata učí před narozením?
Ukázalo se, že pokud byla vajíčka přenesena z hnízda jedné rodiny do hnízda druhé rodiny, pak si mláďata osvojila trylek adoptivních rodičů. To je důkaz, že se skutečně vše museli ještě ve vajíčku naučit sami a nejedná se o geneticky vrozený instinkt.
Rodiče pak používají tento rodinný vzor jako heslo a krmí jen ta mláďata, která dokážou trylek zazpívat bez chyb. Tím se brání proti kukačkám, které do hnízd kladou vejde mnohem později. Rodič tak má jistotu, že se stará o svůj vlastní druh a ne o cizího okupanta, který by časem jeho vlastní děti vyhodil z hnízda.
Později vědci odhalili, že tato dovednost není vlastní pouze modropláštíkům bělokřídlým, ale prokázána byla u nejméně dalších sedmi druhů. S velkou pravděpodobností se tak může jednat o poměrně běžnou strategii.
Darwin se mýlil
Charles Darwin měl za to, že se zpěv u pěvců vyvinul výhradně pro účely námluv u samců. Zde se však ukázalo, že nenarozeným dětem zpívají výhradně samičky. To tuto teorii tedy vyvrací a nám to ukazuje, že v přírodě máme stále co zkoumat a objevovat.
Jsem si dost jistý, že je to v přírodě normální, nejen u australských ptáků. Primáti včetně člověka se rodí mnohem méně vyvinutí, aby mohli mít dospělí větší mozek a přesto se zvládli dostat z dělohy. Mládě potřebuje mnohem více péče, než je obvyklé, ale opice jsou to schopné poskytnout.
